Vrátili jsme se z pobytu na hradě Doubravka v Teplicích.Mám hodně fotek a bude asi chvíli trvat,než vše roztřídím.Měli jsme se hrozně fajn až na zimu,ale na to jsem byla já připravená.Hlavně,že nepršelo.Zatím se ještě vrátím k výletu s nejmladší sestrou a švagrem v neděli 7.dubna.To bylo zase až moc velké horko.Chtěla jsem vidět zříceninu Týnického mlýna ze 17.století.Vyjeli jsme z Císařské Kuchyně směr Týnice.
O velikonoční neděli jsme se vrátili k rybníkům pro kšiltovku,byla na svém místě a pokračovali do Sobotky,kde jsme si dali zmrzlinu.Je neuvěřitelné na tak malé město,jak je
v cukrárně pořád plno.Potom jsme pokračovali do Oseka podívat se na opravenou dřevěnou zvonici.
Už jsme tady byli několikrát,ale teď je zvonice v novém kabátku.Zvonice je šestiboká s otevřeným zvonovým patrem..Byla postavena začátkem 16.století
Zavítala jsem na stránky obce Osek https://osekusobotky.cz/ a mají tam moc hezké čtení nejen o historii zvonice.
Já budu stručná,jinak mi to už nejde,psaní mi dělá velké potíže a o zvonici jsem už na blogu psala
O velikonočních svátcích jsme se konečně dočkali tepla.Jinak ho u nás zatím moc nebylo.Naše děti měly víkend pracovní kolem domu a na zahradě a tak jsme byli pozvaní střídavě k oboum později odpoledne.V pondělí jsme se sešli všichni u nás doma a to už se počasí pokazilo a odpoledne pršelo.V sobotu jsme to vzali k naší dceři trochu oklikou,abychom si užili hezkého odpoledne.V Kněžmostě jsme vystáli frontu na zmrzlinu.Potom pokračovali na Lítkovice,kde jsme udělali zastávku u rybníků.Tentokrát jsem se jenom podívala na první rybník Brodek,byl nezvykle bez labutí a volavek a vydali jsme se k dalším rybníkům ,které jsou za sebou.Rybník Havránek,ale my se zastavili až u rybníku Lomenďák.Bylo tu krásně.Chyběla mně tu lavička,ale kdo by sem dozadu šel.my jsme tu byli také poprvé,protože mě vždy odradila blátivá cesta a v létě to je zarostlé,že jsem si cesty\nikdy nevšimla.
Na úterý 26.března jsem byla objednaná na zubní v Železném Brodě.Přemýšlela jsem,kam potom.Železný Brod mám prochozený 100x
a i celou oblast směrem ke Krkonoším máme projetou.Chtěla jsem něco nového,kde jsme ještě nebyli.A přeci jen při pátrání na mapě jsem objevila jednu malou zvoničku
ve Zlaté Olešnici.Počasí bylo pěkné,ale hodně studené,ale díky tomu byly pěkné výhledy na Krkonoše hned jak jsme vyjeli na kopeček nad Držkovem.
Blíží se Velikonoce,pro mě jsou to svátky jara a tak se těším a užiju si je.Dokonce nás čekají i nadprůměrné teploty.
P"řeji i Vám krásné Velikonoční svátky přáničkem,které pro mě udělala milá Lenka.
Jára Cimrman by nám asi neprominul,kdybychom se nestavěli na jeho nejnižší rozhledně v Čechách v Nouzově,
která se nachází jenom 6 km od vyhlídky na Janečku.Kdo by neznal Járu Cimrmana.Asi nejvíce ho zná moje generace.
Jára Cimrman je fiktivní postava universálního českého genia,kterou vytvořil
Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák.Cimrman se poprvé objevil v roce 1966 v rozhlasovém pořadu
Nealkoholická kavárna a to jako řidič parního válce a sochař.Ještě téhož roku bylo založeno Divadlo Járy Cimrmana.
Myslím,že ho nemusím více představovat.Doma máme snad všechny jeho desky a
od mé práce jsme jezdili do jeho divadla na představení a chodili jsme do kina na jeho filmy.Nejsem moc typ na komedie a nebo
nějaký přisprostlý humor a proto mi byl cimrmanovský humor velmi blízký. Nejznámější pojetí cimrmanologie je z pera Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka.
Komická topornost a nehereckost se stala jednou ze značek Divadla Járy Cimrmana.Jeho hlášky mě pořád baví.
Na rozhledně jsme byli před čtyřmi lety a to se mi zdála,že je už taková zašlá.A tak jsem byla velmi příjemně překvapená.
že byla nově natřená a i cedulky obnovené.Bylo vidět,že se o to místo lidé starají.
Je to zde vymyšleno k dokonalosti
Ve středu 13.března po pauze vycházelo sluníčko,tak bylo jasné,že se někam pojedeme podívat.
Od švagra jsem měla tip na na zajímavou vyhlídku kousek od Semil nad obcí Janeček na úpatí kopce Medenec.
Vyhlídka vznikla na střeše bývalé trafostanice z roku 1946 po rekonstrukci objektu a byla otevřena loni v červenci.
Je soukromým majetkem,na její rekonstrukci se podíleli otec a syn Vacátkovi.
Bezva nápad,neboť je i na místě odkud jsou krásné výhledy.Bohužel ten den byla dost inverze.Na vyhlídku se leze po kovovém žebříku
a po stranách se dá držet řetězů.Když jsem viděla fotografie od švagra bylo mi jasné,že vylézt nahoru nebude pro mě.
Manžel v akci.Překvapil mě,ale když tam vylezl švagr,tak to dokáže i on.Kdo by neměl mít větší praxi
v lezení po žebřících než bývalý hasič.Trochu jsem měla obavy,aby to žebříky při jeho váze vydržely.
Foťákem jsem ho už raději nezatěžovala.
V neděli 3.března jsme s naší navštěvou opět navštívili Český ráj a to Podtrosecké údolí.
Když jsem se zmínila,co tu je bledulek Hanka hned vyslovila přání,že by je chtěla vidět.Byli jsme tu s manželem v polovině února
a to nebyly ještě úplně vykvetlé a tak jsem fotila opět.Kdo by odolal.
Ke studánce cestou jsme se kvůli mokru nedostali.Chvíli to bude trvat,než louky vyschnou.
Na víkend 2. a 3.března jsme měli ohlášenou návštěvu.Naši přátelé z mládí se kterými jsme v kontaktu dodnes.
Přála jsem si,aby bylo hezky a splnilo se mi to.Tak jsme společně pocourali po Českém ráji.
Začínají se mi hromadit fotky a tak sem občas nějaký příspěvek dám.Snažím se využít každé chvíle,kdy
je hezky.Po deštivém období je ta změna velmi příjemná.Horší to mokro a bláto všude.Jeden den jsme vyjely se
sestrou na kolech.Musím napsat po pravdě,že nám moc teplo nebylo.Počasí se pořád měnilo.
Vyjedeme za sluníčka,za chvíli se zatáhne,ale k večeru se obloha hezky barví při západu slunce.
Asi jste si všimli,že nekomentuji a nepřidávám,tak jak mám ve zvyku příspěvky na blog.Nějakou dobu to tak bude.
Vrátily se mi letité problémy s očima a musím je šetřit a vyhýbat se tzv.modrému světlu,který mé oči nesnášejí.
Přitom na PC a mobilu co jsem v důchodě trávím minimum času.
Bohužel na důležité vyšetření očí jsem objednaná až v červnu.
Příspěvek je tady jenom díky moji vnučce,která má jarní prázdniny a pomohla mně s ním.
Po dlouhé době se v neděli udělalo hezky a tak jsme mohli vyjet za město.Chtěla jsem se podívat,jak jsou na tom
bledulky v Podtroseckém údolí.
Naše cesta vedle kolem Rokytnického rybníka
.JPG)
Z Přelouče jsme pokračovali na Nové Dvory..Navigace nás vedla kolem zámku Kačina a tak jsem si
řekla o zastavení.Nebylo to první zastavení,ale na zámek se více podívám,až se bude zámecký park zelenat.
Po 14 dnech jsme vezli opět Nicolku s jejím psem do Pardubic.Posledně hodně foukalo a bolela mě hlava a ani tentokrát jsem
to neviděla moc dobře.Poslední dny pořád pršelo a samozřejmě,že pršelo i v pátek ráno a to až téměř do Pardubic.Kiara si cestu tentokrát moc neužívala,
bojí se stěračů a tak měla tvář schovanou mezi zadními sedačkami.Litovala jsem ji,protože se stěrače nezastavily.
Kousek před Pardubicemi bylo po dešti.Sláva.Vyložili jsme vnučku a já se dočkala od manžela jeho obvyklého:Tak co jsi naplánovala?
Přelouč a Nové Dvory.Pardubice pořád odsouvám,ale jednou na ně dojde.Kam se tam podívám už mám dávno vypsané.
Přelouč je malé město kousek od Pardubic.Byla jsem příjemně překvapená,líbilo se mi.Na Masarykově náměstí
jsou vyznačena čtyři parkoviště a tak jsme v pohodě zaparkovali a šli si prohlédnout město.Mám ráda malá města,kde je na co koukat.
Hned na náměstí mě zaujala budova základní školy.
Na krmítku se objevili čížkové.Nevím,zda jsou to poslové jara.Všichni na zimu neodlétají
a naopak k nám mohou přiletět čížkové ze severských zemí.Takže,kdo přiletěl na krmítko a odkud nevím,
hlavně,že snad chutnalo,ale od konce ledna se už neobjevili.Ptáčků je u nás čím dál méně.Některé druhy
už nejsou vůbec vidět.Je to stejné,jako s motýly.Ti z Českého ráje snad zmizeli.
Ve čtvrtek 25.ledna jsme neplánovaně vezli vnučku s Kiarou do Pardubic.Neplánovaně proto.
že si Nicolka myslela,že si vezme do Pardubic své auto,ale rodiče ji to nedovolili,že je lepší,aby ho nechala doma pod střechou.
A protože si vezla hodně věcí, i psa,tak jsme se nabídli my,že ji tam odvezeme.
Smůla byla,že byl hodně větrný den a mě asi po 100 letech rozbolela hlava a tak jsem si ani nepřipravila,kam bychom se
podívali.Už jsme na Pardubicku dost věcí viděli a jenom narychlo jsem našla jednu malou zvoničku
a ještě naplánovala zastávku v lázních Bohdaneč.
Původní zvonička byla postavena buď v 17.či 18.století.Nachází se v obci Blato,která leží mezi Pardubicemi a Chrudimí.
.Zvon,který byl uvnitř byl v době první světové války roztaven.
V roce 1919 proběhla sbírka na zakoupení zvonu nového,ale i ten byl zase za druhé světové války zabaven.Ani to občany
neodradilo a z vlastních zdrojů v roce 1947 byl zakoupen další zvon a zvonička opravena.
V období komunismu se zvonička ocitla na soukromém pozemku a začala chátrat až do konce 20.století.
V roce 2003 proběhla na popud Sboru dobrovolných hasičů Blato úplná přestavba zvoničky.Ta byla přesunuta o pár metrů dále
na pozemek,který obci darovala církev.6.9.2003 proběhlo slavnostní vysvěcení.
Dnes to bude zase o psech,ale radostnější.V sobotu bylo hezky a tak jsme se vypravili do Vicmanova,
kde bylo cvičení v plném proudu.Zrovna cvičil syn s Bleky pod vedením vnuka od dcery.Připravují se
na zkoušku poslušnosti,která bude na jaře.Bleky je z cvičení prý nadšená.
Jako velkou milovnici zvířat je mi vždy líto,když čtu na Turnovských stránkách,že se někomu ztratil pes a nebo kočka.
Ještě,že se neztrácejí děti.A tak pátráme.S kamarádkami,se sestrou.Kocourek sousedů se našel,to byla velká radost,
ale pes z Ploukonic ne.Líbí se mi,jak jsou lidé nápomocní při hledání.Pes se ztatil kolem rybníků Písečák.Místo,kam jezdíme na procházky.
Kolikrát jsme ho i s manželem tady viděli..Starý bílý,mohutný retrívr.Občas si ze zahrady vyšel kousek dál.A najednou se po něm
slehla zem.Už špatně chodil.Hledaly jsme ho s děvčatama několikrát.Domluvily se a manžel nás k Písečáku dovezl autem.
Co by kdo dělal se starým nemocným psem.Je zajímavé,že úplně stejný se ztratil na druhém konci města.
Foťák jsem si vzala jenom jednou,to když napadnul sníh.Pátraly jsem po stopách ve sněhu.Jenže sem chodí snad všichni pejskaři
z Příšovic.Nepátralo se jenom v okolí Písečáků,ale celý tok Jizery až někde do Kláštera Hradiště,protože Jizera teče podél rybníků.
Hezké dny se snažíme vždy užít.Není to vždy prvoplánované,ale jedeme třeba
do Liberce mladým do hospody udělat nákup do Makra a s něčím to spojíme.
Nebo taky řekne syn,podívejte se,jak to vypadá na Javorníku s lyžováním,když jedete do Liberce.
Děti i vnoučata mě dobře znají a vědí,že mám ráda,když můžeme být někomu prospěšní,
když se pořád něco děje a každý den má nějaký smysl.
Vodní nádrž Fojtka se nachází kousek od Liberce v obci Mníšek.
Když jsme tu byli naposledy byla uzavřena kvůli pracím na hrázi.
Byla vybudovaná v letech 1904 - 1906 na stejnojmenném potoce.
Hráz je vysoká 16 m a dlouhá 146 m.
Přehrada slouží výhradně k zadržování povodňových průtoků.Ale i k rekreačním
účelům.V létě je tu hezké koupání
